Po včerejší Tour de Komořany s odborníky na výstavbu se mi honí hlavou, co mi jako tady na Praze 12 děláme tak špatně, že se nám nedaří dělat hezké prostředí pro žití. Že každý ze stavebníků, si řeší ten svůj čtvereček, nebo obdélníček pozemku. Přijde mi, že architekti a projektanti najatí stavebníky mají jediné zadání, maximalizovat koeficient zastavitelnosti bez ohledu co je nejlepší pro dané území a pro budoucí nájemníky, ti totiž později přijdou na to, že to jejich nové bydlení je dosti nepohodlné. Za 10-20 let budeme řešit co s tím. Čeští stavebníci nám přeci už ukázali co umí v satelitech za městy. Trochu vyrostli a teď se tlačí do Prahy.
_________________________________________________________________________________
Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace)._____________________________________________________________________________________________
Začal jsem tedy hledat na internetu kvalitní příklady urbanizmu a řešení rozvojových území v zahraničí a našel jsem tuto zajímavou stránku zde. Nechte se inspirovat.
Zkopírujte název města či území z článku a vložte ho do vyhledávače Google a výsledek si zobrazte ve formě obrázků. Uvidíte jak se perou s moderní výstavbou v Holandsku a Německu.
Nejvýše hodnoceným územím je Culemborg (klikni ZDE pro fotografie).
3.7 Culemborg - EVA Lanxmeer: lokalizace tam, kde je to možné
EVA Lanxmeer je projekt pro zhruba 1000 obyvatel, situovaný na okraji města Culemborg (cca 27 000 obyvatel). Cílem je získat zpět co největší kontrolu nad oblastí každodenních potřeb. Zde je to uskutečněno v oblasti zásobování vodou, sociálních služeb (péče o děti, staré či postižené lidi) a částečně též v oblasti vzdělání a energie. V praxi to znamená často dohodu s městem na tom, že prostředky vyčleněné do těchto konkrétních oblastí jsou přiděleny místní komunitě, které za ně s pomocí vlastních členů zajišťuje požadované služby. Záměr je též produkovat lokálně potraviny (městská farma založená na principech permakultury). Velký důraz je kladen na participaci obyvatel, sociální soudržnost a společnou práci (na komunitních zahradách, na údržbě veřejných prostranství a společně využívaných zařízení).
Co se týče dopravy, podporována je chůze, cyklodoprava a car-sharing, zatímco parkování aut před domy v obytné oblasti je zakázáno (obyvatelé to musí podepsat když se do lokality nastěhují). Stále je však možné s autem zajet před dům např. s nákupem či při stěhování. Taktéž domy pro starší a pro lidi s omezenou pohyblivostí jsou umístěny v blízkosti parkovací okrsků. Jedna z mála zbývajících každodenních aktivit, u níž se o lokalizaci neuvažuje (a záleží tedy na každém obyvateli či rodině), je tak práce jako zdroj příjmů.
Zdroj: http://www.uzemi.eu
Další hodně zajímavou zkušeností z Holandska je Ypenburg (klikni ZDE pro fotografie)
3.4 Ypenburg: klasická (pří)městská výstavba v Nizozemském kontextu
Ypenburg je dobrým příkladem obytného celku Vinex. Vinex je zkratka označující vyhlášku ministerstva bydlení, územního plánování a životního prostředí (VROM), která od roku 1993 reguluje požadavky na nové obytné celky v Nizozemí. Nejdůležitejší bod této vyhlášky říká, že nové obytné celky musí být situovány poblíž stávajících městských center. Mezi další cíle pak patří: ochrana nezastavěných území, využití stávajících obchodních center a omezení dopravy mezi bydlištěm, pracovištěm a obchody. Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace).
Půdorys Vinexu obvykle sestává z rastru základní dopravní sítě, kanálů a/nebo železnic, které vymezují zastavitelné bloky. Návrh jednolivého bloku je obvykle svěřen jednomu architektovi či architektonické kanceláři, jež stanoví parcelaci, charakter domů, materiály a další regulativy. Výsledkem je to, ža každý blok je sice jiný, ale zároveň je vnitřně velmi uniformní. Typologicky převažují řadové domy o 2-3 podlažích, anebo, v menší míře, bytové domy.
Zdroj: http://www.uzemi.eu
Jak se Vám to líbí?
Žádné komentáře:
Okomentovat