Včera 12. 9. 2015 se uskutečnil již 3. ročník Sousedských Komořanských slavností. Pokud přestanete koukat doma na televizi tak zjistíte, že okolo Vás žije spousta zajímavých a někdy až neuvěřitelně inspirativních lidí.
_________________________________________________________________________________
Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-)
_________________________________________________________________________________
|
Ing. Ivan Běťák autor: Jana Běťáková |
Já jsem byl včera například unesen panem Ing. Ivan Běťákem. Renesančním člověkem, který za svůj život spolu založil ne jednu organizaci, ale rovnou tři.
Československý softball,
Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů a
Český klub sběratelů lastur. Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-). Poslouchat životní příběh pana Běťáka bylo jako mít v přímém přenosu tisíci-dílnou tele-novelu.
_________________________________________________________________________________
Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.
_________________________________________________________________________________
|
Sbírka mušlí pana Ing. Běťáka, autor: Jana Běťáková |
Dalším člověkem, se kterým jsem prožil téměř polovinu večera je pan Jiří Zemánek. Jeden z lidí díky kterému v letadle L410 fungoval Československý umělý horizontu (piloti vědí). Pan Zemánek, jako člen komise pro rozvoj Komořan, mi ukázal nové cesty a přístupy (včetně pokrokových managerských technik:-), jak se vypořádat s tlakem developerů, který je na území Prahy 12 a to díky bývalým a bohužel i díky současným komunálním politikům téměř obludný. Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.
_________________________________________________________________________________
Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte.
_________________________________________________________________________________
|
Sousedé z Komořan a kouzelník, autor: Jana Běťáková |
Třetí inspirací, která mi vyrazila dech je příběh bratrů Dostálových, kteří z Prahy 12 dojeli na začátku letošních prázdnin za 10 dní do Amsterdamu na lodi s pěti-koňovým motorem a bez kapitánských zkoušek (s 5 koňovým motorem nejsou třeba). Loď jako vrak jeden z bratrů koupil za 6 000 Kč. Měla díry a nebyla schopná plavby. Za zhruba 200 hodin práce z potápějící bárky stvořil pěkný říční motorový člun. Když jsem slyšel, že cesta byla do Amsterdamu, tak jsem si původně myslel, že jeli po Vltavě a po Laby do moře a potom po moři. A ono ne, do Amsterdamu z Prahy můžete dojet jenom po řekách a kanálech. Za deseti denní dovolenou utratili ve dvou méně než za 10 denní pobyt u moře pro jednoho člověka. Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte. Příští rok snad bude deseti-koňák.
________________________________________________________________________________
Tématem bude sousedská zabijačka.
________________________________________________________________________________
Těch výjimečných setkání bylo podstatně více, ale nechci Vám všechno převyprávět. Je lepší příště přijít osobně a s těmi báječnými lidmi se setkat. Další podobné setkání připravuji. Tématem bude sousedská zabijačka. Jste srdečně zváni a pokud máte zájem tak se mi ozvěte.
A sousedské slavnosti frčí. Další budou nejenom po celé Praze, ale i po celé ČR již příští týden klikněte na http://zazitmestojinak.cz/.
Další článek:
Kde se vzala Praha 12?
Žádné komentáře:
Okomentovat