Zápis ze včerejší Komise pro dopravu zřízený radou Prahy 12

Toto není oficiální zápis z dopravní komise. Vyjadřuje názory a pocity člena komise Jiřího Brůžka.

Oficiální zápis bude zveřejněn zde.

Zdroj: Jiří Brůžek

Začátek schůze byl poznamenaný obvyklou neúčastí členů a tím pádem neusnášeníschopností. 9 členů komise a asi 5 hostů (kteří se střídali). Jednací řád je prý nepřekročitelný a tak dle výkladu právníka úřadu je potřeba počkat, až se člen nezúčastní sedmi schůzí z deseti. Jsem přesvědčen o tom, že tvůrce jednacího řádu toto neměl namysli, očekával bych od právníka, že najde způsob jak docílit požadovaného tzn. odvolat členy komise, kteří se pravidelně nezúčastňují. Napadlo mě, zrušit celou komisi a znovu ji vytvořit (asi by musela nést trochu jiný název, aby se šimlík zkrotil). Dalším návrhem bylo odvolat nechodící členy (po 3-4 neúčastech) radou. Tato varianta byla přijata jako dobré řešení a  měli jsme vyřešeno za 5 minut. Tak uvidím co se stane do příště. Právník to asi zařízne :-) 

Jako zásadní bod, který nebyl na oficiálním pořadu schůze, považuji změnu územního plánu zahrádek na konci Komořan. Úpravu si narychlo odhlasovala rada města a tento bod bude předložen na následujícím zastupitelstvu, bez projednání v komisích a bez zjevného důvodu. Můj pocit je takový, že nějaká osoba blízká, či skupina osob, chce docílit zatraktivnění pozemků, které jsou dnes zahrádkami. Radní se zahalují řešením problematiky bezdomovectví (které dle současného lidského poznání řešení nemá, klikni zde). Další radní mi vysvětlil, že těm lidem závidím. Úsměvné bylo, že jsme opakovaně projednávali body, kdy stejným lidem (se stejným zájmem) tato závist zamezila hlasovat pro změnu územního rozhodnutí ve prospěch jiných osob (koňáků, developerů, stavebníků, zahrádkářů).

Současné vedení obce se prezentuje, že tvrdě vyjednává s investory a k jakým ústupkům investory dotlačili, tady milion a tamhle rovnou deset milionů. Tady školka (později to bude soukromé zařízení), tamhle hřiště (později soukromá akademie). A tak jsem vznesl dotaz, jak se městu odvděčí zahrádkáři (jsou mezi nimi i významní podnikatelé tohoto města :-) za takový dar. Nijak, v tomto případě vedení města "přimhouřilo očíčko" (replika z komedie Nástrahy velkoměsta) a zahrádkářům daruje 4 000,- Kč za 1 m2 x 1000 m2 zahrádky = 4 000 000,- Kč. Dle cenové mapy je rozdíl mezi zahrádkářskou kolonií (cca 550,- Kč/1m2) a stavebním pozemkem na okraji Komořan ( cca 4 550 Kč/m2). To jsou kouzla.   

Někteří členové se již vybarvili, že nezastupují lid či veřejný zájem, ale konkrétní straníky a jejich "zájem". Také jsem byl v minulých týdnech osloven několika osobami s tím, že by bylo dobře, abych se zařadil po jejich boku. Každý se ode mě dověděl, že mi to nedává smysl. To co jsem měl prozatím možnost vidět je spíše k pláči. Politické intrikaření, prosazování osobních zájmů a přivlastňování si moci. Hezky to za mě napsal Karel Čapek zde. Karel Čapek sice píše o parlamentu, ale městská část a fungování stran je totožné. Nicméně po vzoru velké Prahy máme na Praze 12 bohy, kteří tahají za provázky a nadlidé o úroveň níže, dělají co je třeba. Tu za auto, tu za dobré slovo, onde za postoupení v žebříčku moci.

Dnešními zprávami hýbe kauza ztohoven.cz a špinavého prádla pana prezidenta. Díky této kampani jsem se dověděl o jiné z roku 2010 a díky ní jsem pochopil svoje pocity. Kampaň se jmenovala Občan K. a ten řekl: 

"Vrátil jsem se z míst, odkud jsem spatřil sebe a pochopil, že jde především o nás! My všichni jsme společnost, my všichni vytváříme systém a hlídáme se navzájem. Všichni se podílíme na strachu, který nás drží na uzdě. Kvůli nám všem jsem vstoupil tam, kam se ostatní bojí a viděl jsem tu marnost, tu absurditu poslušnosti. Jak křehké a lehce zneužitelné je to, co by nám prý mělo sloužit. Nejsme čísla, nejsme biometrické údaje, tak tedy nebuďme ani figurkami velkých hráčů na herním poli této doby. Jestli se nechceme bát vlastního obličeje, musíme si zachovat svou tvář!"

Zdroj: http://www.ztohoven.com/?page_id=50 

Toto není oficiální zápis z dopravní komise. Vyjadřuje názory a pocity člena komise Jiřího Brůžka.

Oficiální zápis bude zveřejněn zde.

Architekti mají celosvětovou chartu, která slaví 82 výročí. Dodržuje ji některý z architektů, kteří projektují pro Prahu 12?

Není na tom nic zvláštního. Dodržíte pár pravidel a je to. Nebo není?

Athénská charta 2003 Při 70. výročí založené Athénské charty došlo k pokusu o její přepracování a zaktualizování v novou Athénskou chartu 2003.
První část nazvaná Spojené město se věnuje aktuálním problémům měst: sociální smír, občanská angažovanost, multikulturní bohatství, sociální identita, ekonomická diverzita, zdraví a životní prostředí ve městech a energetika.

_________________________________________________________________________________

Najednou se ztrácíme. Co má větší prioritu? Zdravé město? Přístupné město? Inovativní město?

_________________________________________________________________________________

Druhá část charty vytyčuje 10 perspektiv moderního města:

• Město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin)

• Zapojené město (snaha o budování dobrých sousedských vztahů)

• Bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality)

• Zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě)

• Produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí)

• Inovativní město (školství, věda a výzkum)

• Přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného cestování po městě)

• Ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje)

• Kulturní město (město jako tvůrce kultury)

• Město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot)

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%A1_charta

Výše uvedená pravidla jsou jasná, jednoduchá a dávají smysl, když se na ně koukáme odděleně. Komplikace nastává pokud začneme jednotlivé oblasti propojovat. Najednou se ztrácím. Co má větší prioritu? Zdravé město? Přístupné město? Inovativní město? Bez veřejné debaty a nastavení cílů společnosti (lidí, kteří v daném území žijí) je nemožné se dobrat výsledku. Nicméně tuto práci je nutné udělat, protože bez ní všichni budou prosazovat svoje zájmy. 

Evropský urbanizmus v Komořanech a na Praze 12

Po včerejší Tour de Komořany s odborníky na výstavbu se mi honí hlavou, co mi jako tady na Praze 12 děláme tak špatně, že se nám nedaří dělat hezké prostředí pro žití. Že každý ze stavebníků, si řeší ten svůj čtvereček, nebo obdélníček pozemku. Přijde mi, že architekti a projektanti najatí stavebníky mají jediné zadání, maximalizovat koeficient zastavitelnosti bez ohledu co je nejlepší pro dané území a pro budoucí nájemníky, ti totiž později přijdou na to, že to jejich nové bydlení je dosti nepohodlné. Za 10-20 let budeme řešit co s tím. Čeští stavebníci nám přeci už ukázali co umí v satelitech za městy. Trochu vyrostli a teď se tlačí do Prahy.
_________________________________________________________________________________

Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace).

_____________________________________________________________________________________________

Začal jsem tedy hledat na internetu kvalitní příklady urbanizmu a řešení rozvojových území v zahraničí a našel jsem tuto zajímavou stránku zde. Nechte se inspirovat.

Zkopírujte název města či území z článku a vložte ho do vyhledávače Google a výsledek si zobrazte ve formě obrázků. Uvidíte jak se perou s moderní výstavbou v Holandsku a Německu.

Nejvýše hodnoceným územím je Culemborg (klikni ZDE pro fotografie).

3.7        Culemborg - EVA Lanxmeer: lokalizace tam, kde je to možné
EVA Lanxmeer je projekt pro zhruba 1000 obyvatel, situovaný na okraji města Culemborg (cca 27 000 obyvatel). Cílem je získat zpět co největší kontrolu nad oblastí každodenních potřeb. Zde je to uskutečněno v oblasti zásobování vodou, sociálních služeb (péče o děti, staré či postižené lidi) a částečně též v oblasti vzdělání a energie. V praxi to znamená často dohodu s městem na tom, že prostředky vyčleněné do těchto konkrétních oblastí jsou přiděleny místní komunitě, které za ně s pomocí vlastních členů zajišťuje požadované služby. Záměr je též produkovat lokálně potraviny (městská farma založená na principech permakultury). Velký důraz je kladen na participaci obyvatel, sociální soudržnost a společnou práci (na komunitních zahradách, na údržbě veřejných prostranství a společně využívaných zařízení).
Co se týče dopravy, podporována je chůze, cyklodoprava a car-sharing, zatímco parkování aut před domy v obytné oblasti je zakázáno (obyvatelé to musí podepsat když se do lokality nastěhují). Stále je však možné s autem zajet před dům např. s nákupem či při stěhování. Taktéž domy pro starší a pro lidi s omezenou pohyblivostí jsou umístěny v blízkosti parkovací okrsků. Jedna z mála zbývajících každodenních aktivit, u níž se o lokalizaci neuvažuje (a záleží tedy na každém obyvateli či rodině), je tak práce jako zdroj příjmů.   

Zdroj: http://www.uzemi.eu

Další hodně zajímavou zkušeností z Holandska je Ypenburg (klikni ZDE pro fotografie)

3.4        Ypenburg: klasická (pří)městská výstavba v Nizozemském kontextu
Ypenburg je dobrým příkladem obytného celku Vinex. Vinex je zkratka označující vyhlášku ministerstva bydlení, územního plánování a životního prostředí (VROM), která od roku 1993 reguluje požadavky na nové obytné celky v Nizozemí. Nejdůležitejší bod této vyhlášky říká, že nové obytné celky musí být situovány poblíž stávajících městských center. Mezi další cíle pak patří: ochrana nezastavěných území, využití stávajících obchodních center a omezení dopravy mezi bydlištěm, pracovištěm a obchody. Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace).
Půdorys Vinexu obvykle sestává z rastru základní dopravní sítě, kanálů a/nebo železnic, které vymezují zastavitelné bloky. Návrh jednolivého bloku je obvykle svěřen jednomu architektovi či architektonické kanceláři, jež stanoví parcelaci, charakter domů, materiály a další regulativy. Výsledkem je to, ža každý blok je sice jiný, ale zároveň je vnitřně velmi uniformní. Typologicky převažují řadové domy o 2-3 podlažích, anebo, v menší míře, bytové domy. 

Zdroj: http://www.uzemi.eu

Jak se Vám to líbí? 

Jak to vypadá, když se děti rozhodnou postavit jezero? A co naši developeři, jak budou reagovat?

Dnes jsem byl na dni pořádaném členy Komise pro rozvoj Komořan, Cholupic a Točné. Během dopoledne jsme prošli území Komořan a dozvěděli se spoustu zajímavých věcí o daném území a o projektech, které se mají realizovat v blízké a nebo daleké budoucnosti. Z celého dne jsem měl dobrý pocit a snažil jsem se pochopit co vlastně investoři, nebo developeři či státní orgány chtějí v daném území dělat a jaký dopad to má na nás lidi, kteří v tomto území bydlí a nebo jednou bydlet budou.
_________________________________________________________________________________

Já bych si přál, aby naše děti chtěly (a hlavně mohly) měnit území v Komořanech.

_________________________________________________________________________________

I když můj pocit byl dobrý, zkazilo mi ho video o tom jak se ve škole na Beránku děti rozhodli zbudovat na školení zahradě jezero.

Já bych si přál, aby naše děti chtěly (a hlavně mohly) měnit území v Komořanech. Jejich cit pro krajinu nechali jejich starší kolegové architekti a projektanti někde na vysoké škole a to co předvádějí za peníze a na popud svých chlebodárců je smutné.

Klikněte na video.

Další článek: Kde se vzala Praha 12 (klikni na link)

Další důvod proč být rezidentem na Praze 12. Žije tu spousta inspirativních lidí.

Včera 12. 9. 2015 se uskutečnil již 3. ročník Sousedských Komořanských slavností. Pokud přestanete koukat doma na televizi tak zjistíte, že okolo Vás žije spousta zajímavých a někdy až neuvěřitelně inspirativních lidí.
_________________________________________________________________________________
Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-)
_________________________________________________________________________________

Ing. Ivan Běťák autor: Jana Běťáková

Já jsem byl včera například unesen panem Ing. Ivan Běťákem. Renesančním člověkem, který za svůj život spolu založil ne jednu organizaci, ale rovnou tři. Československý softball, Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů a Český klub sběratelů lastur. Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-). Poslouchat životní příběh pana Běťáka bylo jako mít v přímém přenosu tisíci-dílnou tele-novelu.
_________________________________________________________________________________
Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.
_________________________________________________________________________________

Sbírka mušlí pana Ing. Běťáka, autor: Jana Běťáková

Dalším člověkem, se kterým jsem prožil téměř polovinu večera je pan Jiří Zemánek. Jeden z lidí díky kterému v letadle L410 fungoval Československý umělý horizontu (piloti vědí). Pan Zemánek, jako člen komise pro rozvoj Komořan, mi ukázal nové cesty a přístupy (včetně pokrokových managerských technik:-), jak se vypořádat s tlakem developerů, který je na území Prahy 12 a to díky bývalým a bohužel i díky současným komunálním politikům téměř obludný. Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.

_________________________________________________________________________________
Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte.
_________________________________________________________________________________

Sousedé z Komořan a kouzelník, autor: Jana Běťáková

Třetí inspirací, která mi vyrazila dech je příběh bratrů Dostálových, kteří z Prahy 12 dojeli na začátku letošních prázdnin za 10 dní do Amsterdamu na lodi s pěti-koňovým motorem a bez kapitánských zkoušek (s 5 koňovým motorem nejsou třeba). Loď jako vrak jeden z bratrů koupil za 6 000 Kč. Měla díry a nebyla schopná plavby. Za zhruba 200 hodin práce z potápějící bárky stvořil pěkný říční motorový člun. Když jsem slyšel, že cesta byla do Amsterdamu, tak jsem si původně myslel, že jeli po Vltavě a po Laby do moře a potom po moři. A ono ne, do Amsterdamu z Prahy můžete dojet jenom po řekách a kanálech. Za deseti denní dovolenou utratili ve dvou méně než za 10 denní pobyt u moře pro jednoho člověka. Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte. Příští rok snad bude deseti-koňák.
________________________________________________________________________________
Tématem bude sousedská zabijačka.
________________________________________________________________________________

Těch výjimečných setkání bylo podstatně více, ale nechci Vám všechno převyprávět. Je lepší příště přijít osobně a s těmi báječnými lidmi se setkat. Další podobné setkání připravuji. Tématem bude sousedská zabijačka. Jste srdečně zváni a pokud máte zájem tak se mi ozvěte.

A sousedské slavnosti frčí. Další budou nejenom po celé Praze, ale i po celé ČR již příští týden klikněte na http://zazitmestojinak.cz/.

Další článek: Kde se vzala Praha 12?

Sousedské slavnosti v Komořanech už tuto sobotu 12.9.2015

Chcete poznat lidi z okolí Komořan? Pak tuto sobotu máte jedinečnou příležitost na v pořadí třetí Sousedské slavnosti Komořan. 

Jak se řeší jídlo? Přinesete si sebou vlastní to co máte rádi, nebo co umíte nejlépe, nebo co uděláte nejrychleji a pak libovolně ochutnáváte od každého. 

Jak se řeší hudební program? Budete se divit, ale mezi sousedy se našlo několik zajímavých hudebníků, kteří pomohou zpestřit program. Nicméně nečekejte na nic a pokud patříte mezi múzou políbené vezměte svůj hudební nástroj sebou.

Více informací naleznete na stránkách Modřanské KPZ (podporujeme svého pěstitele zeleniny). 

http://kpzmodrany.webnode.cz/news/a3-komoranska-sousedska-slavnost/