Setkání podnikatelů Prahy 12

15.10.2015 jsem navštívil setkání podnikatelů Prahy 12 ve Viničním domku. Po mém úterním šoku ze zastupitelstva, kdy vedení radnice přijalo kroky, které na Prahu 12 přivedou další tisíce nových obyvatel. ČSSD, ANO a KDU-ČSL na odhlasovalo zintenzivnění výstavby v dalších letech. Byl jsem proto v očekávání, jak se vedení radnice popere s podnikatelskou výzvou.

_________________________________________________________________________________

Z připravovaného setkání jsem měl velkou radost, protože to je směr, kterým se ubírá, dle mého názoru, fungování občanské ale i podnikatelské společnosti. Po globalizaci nastupuje návrat do regionů. Regionální soběstačnost.

_________________________________________________________________________________

Dva roky se aktivně účastním podnikatelského kruhu ProRegiony a regionální ekonomika je naším hlavním tématem. Úspěšný projekt PLAY BROUMOVSKO, který navštívilo během 1 roku více jak 100 000 lidí a v regionu se utratilo více jak 50 000 000,- Kč je toho důkazem. Dalším pozitivním prvkem pro region Broumovska byl fakt, že ProRegiony daly dohromady 100 místních podnikatelů, kteří byť od sebe sídlí 5-10 kilometrů a vědí o sobě, tak se nikdy před projektem nesešli.

Z připravovaného setkání podnikatelů Prahy 12 jsem měl velkou radost, protože to je směr, kterým se ubírá, dle mého názoru, fungování občanské ale i podnikatelské společnosti. Po globalizaci nastupuje návrat do regionů. Regionální soběstačnost. Musím vyzdvihnout přípravu pana Maruštíka (ANO), který celé setkání organizoval a vedl. Na začátku jsme se každý z nás představil a řekl v jakých oblastech působíme. Zastoupeni byli podnikatelé pan Martínek a paní Martínková (firma Framar - barvy laky),  paní Švárová (CK NEON), pan Herink (údržba zeleně), pan Bok (měření a regulace), pan Miroslav Doležal (soudní znalec v oceňování nemovitostí), paní Blanka Vysloužilová (Vivat Flouto - sbor zobcových fléten) paní Rakušanová (CK Datour), pan Kříž (architektonický ateliér AK 99), pan Trnka (Tony Caffe a provozovatel trhů Prahy 12 na Sofijském náměstí), pan Kopr (pamětník, propagátor automatizace a pilot) a já (ADIGINS vývoj digitální evidence zakázek a KALISTE GROUP s.r.o. - investiční společnost).

_________________________________________________________________________________

To co však městská část má, jsou informace a a úřední moc. Jako hodně pozitivní vnímám, že si toto radní Prahy 12 uvědomují a že jsou ochotni naslouchat podnikatelům a vtáhnout je do diskuze. Je otázkou, zda ta diskuze má být jenom naoko a nebo zda bude realizována.
_________________________________________________________________________________

V dalším kole byla diskuze na téma podnikání pan Praze 12. Dozvěděl jsem se spoustu inspirujících informací od pana Kopra například to, že Praha 12 s 56 000 obyvateli je patnácté největší sídlo v ČR a že je například větší než krajské město Karlovy Vary (50 000 obyvatel). Překvapila mě hojná účast cestovních kanceláří, kdy jedna se věnuje individuální turistice se zaměřením na seniory a druhá velikostí firmy. Firma Framer-barvy zase svojí historií, která sahá do roku 1905. Už 110 let působí v jednom oboru.

O něco hustší a nepříjemnější atmosféra začala, když se podnikatelé začali dotazovat na propojení na okruh (oblíbené téma KOMOKO), volné pozemky či rozvoj konkrétních lokalit jako je Sofijské náměstí a PRIOR. Pro mě osobně bylo nejdůležitější zjistit jakou koncepci má Praha 12 ve směru k podnikatelům. Z odpovědi jsem byl rozpačitý, protože radnice, kromě jakési představy o vybudování kongresové turistiky (vzpomeňme na Kongresové centrum a kauzy typu ProMoPro) nemá koncepci podpory podnikání a spousta dotazů, končila na konstatování, že radnice nemá pozemky a peníze. To co však městská část má, jsou informace a úřední moc. Jako hodně pozitivní vnímám, že si toto radní Prahy 12 uvědomují a že jsou ochotni naslouchat podnikatelům a vtáhnout je do diskuze. Je otázkou , zda ta diskuze je jenom naoko (pro PR radnice) a nebo zda bude naplňována konkrétními kroky.

Přitom podnikatelských témat, která se dají rozvíjet je mnoho. Například EU fondy, které jsou zastřešeny operačním programem Praha - Pól růstu ČR. Nebo zveřejnění lokalit (včetně soukromích pozemků), které radnice vytipuje pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti na Praze 12. Nebo určení pracovníka, který podnikatelům pomůže s rozjezdem jejich podnikání atd. Možností je celá řada.

Závěrem bych chtěl poděkovat radním za jejich snahu o začátek komunikace s podnikateli a věřím že sdílení informací mezi lidmi napomůže k vybudování tradice podnikatelských setkání na Praze 12.

Aby se za nás děti nestyděly. Umíme dát lidem práci. Jasná pravidla pro všechny. Nejsme politici. Makáme

ZDROJ: www.http://praha12.anobudelip.cz/#slideLinksOnas

Městská část Praha 12 vlastní pozemky parc. č. 1664/1, 1664/2, 1664/3, 1664/7, 1664/8, 1664/9, 1664/10, 1664/11, 1669/1, 1669/2, 1669/5, vše v k. ú. Modřany. Jedná se o pozemky pod autoservisem Auto Adámek a pan Adámek v den prodeje své firmy (ano autoservis Adámek již nepatří rodině Adámků, ale patří rodině Tůmů - AutoTukas) požádal městskou část Praha 12 o prodej pozemků, kvůli rebrandingu servisu.

Rada města bez transparentní soutěže a bez větší diskuze s veřejností rozhodla o prodeji pozemků ze kterých má město ročně nájem 800 000,- Kč za cenu 19 500 000,- Kč.

A kdo o prodeji rozhoduje? Spolustraníci paní Adámkové a koaliční partneři. ANO si dokonce k tomuto pořídilo i fotodokumentaci, kterou zveřejnili na svých ANO stránkách. Ke zhlédnutí ZDE. 
Pokud by odkaz nefungoval (smazáno straníky) je možné prezentaci dohledat ZDE.

Po zvážení všech okolností jsme se rozhodli učinit městu nabídku na odkup zmíněných pozemků za cenu min. 21 000 000,- Kč s tím, že část pozemků pod autobazarem budeme chtít uvést do původního stavu, tedy zeleně.

Pokud si chcete poslechnout argumentaci proč se prodává jeden z nejlepších pozemků městské části, tak neváhejte a zítra tedy 13.10.2015 přijďte na zasedání rady města.

V jednom z dalších dílů tohoto blogu ukážu jak si "makající" zastupitel za stranu ANO může změnou územního plánu vydělat 2 850 000,- Kč za jedno volební období (1950,- Kč za každý den v úřadu) a par let čekání.

Oslava desátého výročí jedné ze dvou nejlepších státních Montessori škol v ČR.

Pokud Vás zajímá jak si děti staví v zahradě venkovní třídu (žáci 8 a 9 tříd) nebo jak vypadá zahradní jezírko (video zde) vybudované nižšími ročníky máte jedinečnou příležitost 17. 10. 2015 od 11 hodin vidět celý areál nově zrekonstruované budovy školy.

Kde je na Praze 12 komunitní zahrada?

Zdroj: WIKIPEDIA.org

Proč mají v Mölmo komunitní zahrady a mi ne? Koukněte na ten letecký snímek. Okolo celého města jsou pole a louky. Není na tom něco podobného s Prahou 12? A proč to tak nemá zůstat?

Protože představitelé radnice tvrdí, že si to velká Praha přeje. Přeje si zastavět území Prahy 12. Prý je to takto dáno. Žádný náznak odporu. To divadlo co na nás zástupci politických stran hrají je opravdu jenom divadlem.

Švédskou inspiraci popsali členové KomunitouPodporovanéhoZemědělství (KPZ) v tomto článku. 

Máte-li zájem zapojit se do KPZ Modřany zavolejte mi na 602 406 504.

Zápis ze včerejší Komise pro dopravu zřízený radou Prahy 12

Toto není oficiální zápis z dopravní komise. Vyjadřuje názory a pocity člena komise Jiřího Brůžka.

Oficiální zápis bude zveřejněn zde.

Zdroj: Jiří Brůžek

Začátek schůze byl poznamenaný obvyklou neúčastí členů a tím pádem neusnášeníschopností. 9 členů komise a asi 5 hostů (kteří se střídali). Jednací řád je prý nepřekročitelný a tak dle výkladu právníka úřadu je potřeba počkat, až se člen nezúčastní sedmi schůzí z deseti. Jsem přesvědčen o tom, že tvůrce jednacího řádu toto neměl namysli, očekával bych od právníka, že najde způsob jak docílit požadovaného tzn. odvolat členy komise, kteří se pravidelně nezúčastňují. Napadlo mě, zrušit celou komisi a znovu ji vytvořit (asi by musela nést trochu jiný název, aby se šimlík zkrotil). Dalším návrhem bylo odvolat nechodící členy (po 3-4 neúčastech) radou. Tato varianta byla přijata jako dobré řešení a  měli jsme vyřešeno za 5 minut. Tak uvidím co se stane do příště. Právník to asi zařízne :-) 

Jako zásadní bod, který nebyl na oficiálním pořadu schůze, považuji změnu územního plánu zahrádek na konci Komořan. Úpravu si narychlo odhlasovala rada města a tento bod bude předložen na následujícím zastupitelstvu, bez projednání v komisích a bez zjevného důvodu. Můj pocit je takový, že nějaká osoba blízká, či skupina osob, chce docílit zatraktivnění pozemků, které jsou dnes zahrádkami. Radní se zahalují řešením problematiky bezdomovectví (které dle současného lidského poznání řešení nemá, klikni zde). Další radní mi vysvětlil, že těm lidem závidím. Úsměvné bylo, že jsme opakovaně projednávali body, kdy stejným lidem (se stejným zájmem) tato závist zamezila hlasovat pro změnu územního rozhodnutí ve prospěch jiných osob (koňáků, developerů, stavebníků, zahrádkářů).

Současné vedení obce se prezentuje, že tvrdě vyjednává s investory a k jakým ústupkům investory dotlačili, tady milion a tamhle rovnou deset milionů. Tady školka (později to bude soukromé zařízení), tamhle hřiště (později soukromá akademie). A tak jsem vznesl dotaz, jak se městu odvděčí zahrádkáři (jsou mezi nimi i významní podnikatelé tohoto města :-) za takový dar. Nijak, v tomto případě vedení města "přimhouřilo očíčko" (replika z komedie Nástrahy velkoměsta) a zahrádkářům daruje 4 000,- Kč za 1 m2 x 1000 m2 zahrádky = 4 000 000,- Kč. Dle cenové mapy je rozdíl mezi zahrádkářskou kolonií (cca 550,- Kč/1m2) a stavebním pozemkem na okraji Komořan ( cca 4 550 Kč/m2). To jsou kouzla.   

Někteří členové se již vybarvili, že nezastupují lid či veřejný zájem, ale konkrétní straníky a jejich "zájem". Také jsem byl v minulých týdnech osloven několika osobami s tím, že by bylo dobře, abych se zařadil po jejich boku. Každý se ode mě dověděl, že mi to nedává smysl. To co jsem měl prozatím možnost vidět je spíše k pláči. Politické intrikaření, prosazování osobních zájmů a přivlastňování si moci. Hezky to za mě napsal Karel Čapek zde. Karel Čapek sice píše o parlamentu, ale městská část a fungování stran je totožné. Nicméně po vzoru velké Prahy máme na Praze 12 bohy, kteří tahají za provázky a nadlidé o úroveň níže, dělají co je třeba. Tu za auto, tu za dobré slovo, onde za postoupení v žebříčku moci.

Dnešními zprávami hýbe kauza ztohoven.cz a špinavého prádla pana prezidenta. Díky této kampani jsem se dověděl o jiné z roku 2010 a díky ní jsem pochopil svoje pocity. Kampaň se jmenovala Občan K. a ten řekl: 

"Vrátil jsem se z míst, odkud jsem spatřil sebe a pochopil, že jde především o nás! My všichni jsme společnost, my všichni vytváříme systém a hlídáme se navzájem. Všichni se podílíme na strachu, který nás drží na uzdě. Kvůli nám všem jsem vstoupil tam, kam se ostatní bojí a viděl jsem tu marnost, tu absurditu poslušnosti. Jak křehké a lehce zneužitelné je to, co by nám prý mělo sloužit. Nejsme čísla, nejsme biometrické údaje, tak tedy nebuďme ani figurkami velkých hráčů na herním poli této doby. Jestli se nechceme bát vlastního obličeje, musíme si zachovat svou tvář!"

Zdroj: http://www.ztohoven.com/?page_id=50 

Toto není oficiální zápis z dopravní komise. Vyjadřuje názory a pocity člena komise Jiřího Brůžka.

Oficiální zápis bude zveřejněn zde.

Architekti mají celosvětovou chartu, která slaví 82 výročí. Dodržuje ji některý z architektů, kteří projektují pro Prahu 12?

Není na tom nic zvláštního. Dodržíte pár pravidel a je to. Nebo není?

Athénská charta 2003 Při 70. výročí založené Athénské charty došlo k pokusu o její přepracování a zaktualizování v novou Athénskou chartu 2003.
První část nazvaná Spojené město se věnuje aktuálním problémům měst: sociální smír, občanská angažovanost, multikulturní bohatství, sociální identita, ekonomická diverzita, zdraví a životní prostředí ve městech a energetika.

_________________________________________________________________________________

Najednou se ztrácíme. Co má větší prioritu? Zdravé město? Přístupné město? Inovativní město?

_________________________________________________________________________________

Druhá část charty vytyčuje 10 perspektiv moderního města:

• Město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin)

• Zapojené město (snaha o budování dobrých sousedských vztahů)

• Bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality)

• Zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě)

• Produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí)

• Inovativní město (školství, věda a výzkum)

• Přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného cestování po městě)

• Ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje)

• Kulturní město (město jako tvůrce kultury)

• Město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot)

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ath%C3%A9nsk%C3%A1_charta

Výše uvedená pravidla jsou jasná, jednoduchá a dávají smysl, když se na ně koukáme odděleně. Komplikace nastává pokud začneme jednotlivé oblasti propojovat. Najednou se ztrácím. Co má větší prioritu? Zdravé město? Přístupné město? Inovativní město? Bez veřejné debaty a nastavení cílů společnosti (lidí, kteří v daném území žijí) je nemožné se dobrat výsledku. Nicméně tuto práci je nutné udělat, protože bez ní všichni budou prosazovat svoje zájmy. 

Evropský urbanizmus v Komořanech a na Praze 12

Po včerejší Tour de Komořany s odborníky na výstavbu se mi honí hlavou, co mi jako tady na Praze 12 děláme tak špatně, že se nám nedaří dělat hezké prostředí pro žití. Že každý ze stavebníků, si řeší ten svůj čtvereček, nebo obdélníček pozemku. Přijde mi, že architekti a projektanti najatí stavebníky mají jediné zadání, maximalizovat koeficient zastavitelnosti bez ohledu co je nejlepší pro dané území a pro budoucí nájemníky, ti totiž později přijdou na to, že to jejich nové bydlení je dosti nepohodlné. Za 10-20 let budeme řešit co s tím. Čeští stavebníci nám přeci už ukázali co umí v satelitech za městy. Trochu vyrostli a teď se tlačí do Prahy.
_________________________________________________________________________________

Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace).

_____________________________________________________________________________________________

Začal jsem tedy hledat na internetu kvalitní příklady urbanizmu a řešení rozvojových území v zahraničí a našel jsem tuto zajímavou stránku zde. Nechte se inspirovat.

Zkopírujte název města či území z článku a vložte ho do vyhledávače Google a výsledek si zobrazte ve formě obrázků. Uvidíte jak se perou s moderní výstavbou v Holandsku a Německu.

Nejvýše hodnoceným územím je Culemborg (klikni ZDE pro fotografie).

3.7        Culemborg - EVA Lanxmeer: lokalizace tam, kde je to možné
EVA Lanxmeer je projekt pro zhruba 1000 obyvatel, situovaný na okraji města Culemborg (cca 27 000 obyvatel). Cílem je získat zpět co největší kontrolu nad oblastí každodenních potřeb. Zde je to uskutečněno v oblasti zásobování vodou, sociálních služeb (péče o děti, staré či postižené lidi) a částečně též v oblasti vzdělání a energie. V praxi to znamená často dohodu s městem na tom, že prostředky vyčleněné do těchto konkrétních oblastí jsou přiděleny místní komunitě, které za ně s pomocí vlastních členů zajišťuje požadované služby. Záměr je též produkovat lokálně potraviny (městská farma založená na principech permakultury). Velký důraz je kladen na participaci obyvatel, sociální soudržnost a společnou práci (na komunitních zahradách, na údržbě veřejných prostranství a společně využívaných zařízení).
Co se týče dopravy, podporována je chůze, cyklodoprava a car-sharing, zatímco parkování aut před domy v obytné oblasti je zakázáno (obyvatelé to musí podepsat když se do lokality nastěhují). Stále je však možné s autem zajet před dům např. s nákupem či při stěhování. Taktéž domy pro starší a pro lidi s omezenou pohyblivostí jsou umístěny v blízkosti parkovací okrsků. Jedna z mála zbývajících každodenních aktivit, u níž se o lokalizaci neuvažuje (a záleží tedy na každém obyvateli či rodině), je tak práce jako zdroj příjmů.   

Zdroj: http://www.uzemi.eu

Další hodně zajímavou zkušeností z Holandska je Ypenburg (klikni ZDE pro fotografie)

3.4        Ypenburg: klasická (pří)městská výstavba v Nizozemském kontextu
Ypenburg je dobrým příkladem obytného celku Vinex. Vinex je zkratka označující vyhlášku ministerstva bydlení, územního plánování a životního prostředí (VROM), která od roku 1993 reguluje požadavky na nové obytné celky v Nizozemí. Nejdůležitejší bod této vyhlášky říká, že nové obytné celky musí být situovány poblíž stávajících městských center. Mezi další cíle pak patří: ochrana nezastavěných území, využití stávajících obchodních center a omezení dopravy mezi bydlištěm, pracovištěm a obchody. Dalším důležitým bodem je to, že před zástavbou nové lokality musí být všechny pozemky vykoupeny městem a samotná čtvrť detailně naplánována - což prakticky zrušilo spekulaci s půdou (a s tím související dlouhodobě neudržitelný způsob urbanizace).
Půdorys Vinexu obvykle sestává z rastru základní dopravní sítě, kanálů a/nebo železnic, které vymezují zastavitelné bloky. Návrh jednolivého bloku je obvykle svěřen jednomu architektovi či architektonické kanceláři, jež stanoví parcelaci, charakter domů, materiály a další regulativy. Výsledkem je to, ža každý blok je sice jiný, ale zároveň je vnitřně velmi uniformní. Typologicky převažují řadové domy o 2-3 podlažích, anebo, v menší míře, bytové domy. 

Zdroj: http://www.uzemi.eu

Jak se Vám to líbí? 

Jak to vypadá, když se děti rozhodnou postavit jezero? A co naši developeři, jak budou reagovat?

Dnes jsem byl na dni pořádaném členy Komise pro rozvoj Komořan, Cholupic a Točné. Během dopoledne jsme prošli území Komořan a dozvěděli se spoustu zajímavých věcí o daném území a o projektech, které se mají realizovat v blízké a nebo daleké budoucnosti. Z celého dne jsem měl dobrý pocit a snažil jsem se pochopit co vlastně investoři, nebo developeři či státní orgány chtějí v daném území dělat a jaký dopad to má na nás lidi, kteří v tomto území bydlí a nebo jednou bydlet budou.
_________________________________________________________________________________

Já bych si přál, aby naše děti chtěly (a hlavně mohly) měnit území v Komořanech.

_________________________________________________________________________________

I když můj pocit byl dobrý, zkazilo mi ho video o tom jak se ve škole na Beránku děti rozhodli zbudovat na školení zahradě jezero.

Já bych si přál, aby naše děti chtěly (a hlavně mohly) měnit území v Komořanech. Jejich cit pro krajinu nechali jejich starší kolegové architekti a projektanti někde na vysoké škole a to co předvádějí za peníze a na popud svých chlebodárců je smutné.

Klikněte na video.

Další článek: Kde se vzala Praha 12 (klikni na link)

Další důvod proč být rezidentem na Praze 12. Žije tu spousta inspirativních lidí.

Včera 12. 9. 2015 se uskutečnil již 3. ročník Sousedských Komořanských slavností. Pokud přestanete koukat doma na televizi tak zjistíte, že okolo Vás žije spousta zajímavých a někdy až neuvěřitelně inspirativních lidí.
_________________________________________________________________________________
Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-)
_________________________________________________________________________________

Ing. Ivan Běťák autor: Jana Běťáková

Já jsem byl včera například unesen panem Ing. Ivan Běťákem. Renesančním člověkem, který za svůj život spolu založil ne jednu organizaci, ale rovnou tři. Československý softball, Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů a Český klub sběratelů lastur. Tři disciplíny, které z mého pohledu nemají nic společného, kromě pana Běťáka:-). Poslouchat životní příběh pana Běťáka bylo jako mít v přímém přenosu tisíci-dílnou tele-novelu.
_________________________________________________________________________________
Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.
_________________________________________________________________________________

Sbírka mušlí pana Ing. Běťáka, autor: Jana Běťáková

Dalším člověkem, se kterým jsem prožil téměř polovinu večera je pan Jiří Zemánek. Jeden z lidí díky kterému v letadle L410 fungoval Československý umělý horizontu (piloti vědí). Pan Zemánek, jako člen komise pro rozvoj Komořan, mi ukázal nové cesty a přístupy (včetně pokrokových managerských technik:-), jak se vypořádat s tlakem developerů, který je na území Prahy 12 a to díky bývalým a bohužel i díky současným komunálním politikům téměř obludný. Jde o naši budoucnost a naše apatie a idealizmus nezná mezí.

_________________________________________________________________________________
Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte.
_________________________________________________________________________________

Sousedé z Komořan a kouzelník, autor: Jana Běťáková

Třetí inspirací, která mi vyrazila dech je příběh bratrů Dostálových, kteří z Prahy 12 dojeli na začátku letošních prázdnin za 10 dní do Amsterdamu na lodi s pěti-koňovým motorem a bez kapitánských zkoušek (s 5 koňovým motorem nejsou třeba). Loď jako vrak jeden z bratrů koupil za 6 000 Kč. Měla díry a nebyla schopná plavby. Za zhruba 200 hodin práce z potápějící bárky stvořil pěkný říční motorový člun. Když jsem slyšel, že cesta byla do Amsterdamu, tak jsem si původně myslel, že jeli po Vltavě a po Laby do moře a potom po moři. A ono ne, do Amsterdamu z Prahy můžete dojet jenom po řekách a kanálech. Za deseti denní dovolenou utratili ve dvou méně než za 10 denní pobyt u moře pro jednoho člověka. Domu loď musela dojet po souši, protože Rýn s takto slabým motorem prostě proti proudu nedáte. Příští rok snad bude deseti-koňák.
________________________________________________________________________________
Tématem bude sousedská zabijačka.
________________________________________________________________________________

Těch výjimečných setkání bylo podstatně více, ale nechci Vám všechno převyprávět. Je lepší příště přijít osobně a s těmi báječnými lidmi se setkat. Další podobné setkání připravuji. Tématem bude sousedská zabijačka. Jste srdečně zváni a pokud máte zájem tak se mi ozvěte.

A sousedské slavnosti frčí. Další budou nejenom po celé Praze, ale i po celé ČR již příští týden klikněte na http://zazitmestojinak.cz/.

Další článek: Kde se vzala Praha 12?

Sousedské slavnosti v Komořanech už tuto sobotu 12.9.2015

Chcete poznat lidi z okolí Komořan? Pak tuto sobotu máte jedinečnou příležitost na v pořadí třetí Sousedské slavnosti Komořan. 

Jak se řeší jídlo? Přinesete si sebou vlastní to co máte rádi, nebo co umíte nejlépe, nebo co uděláte nejrychleji a pak libovolně ochutnáváte od každého. 

Jak se řeší hudební program? Budete se divit, ale mezi sousedy se našlo několik zajímavých hudebníků, kteří pomohou zpestřit program. Nicméně nečekejte na nic a pokud patříte mezi múzou políbené vezměte svůj hudební nástroj sebou.

Více informací naleznete na stránkách Modřanské KPZ (podporujeme svého pěstitele zeleniny). 

http://kpzmodrany.webnode.cz/news/a3-komoranska-sousedska-slavnost/   

NAJDI MĚ není výzva, aby jste mě hledali, ale aplikace a web pro milovníky místní stravy.

Ikona mobilní aplikace Zdroj: Google play

V tomto roce jsem se přidal do KPZ Modřany. V KPZ se sešlo 26 rodin, které podporují konkrétního zemědělce v našem případě zelináře Miloše Kůrku z Polomu u Kostelce nad Orlicí, www.biozelenina.cz.

Miloš nám jednou za týden (či 14 dnů) přiveze na smluvené místo (v našem případě pronajatý sklad od kterého máme všichni klíče) malou či velkou bednu jím vypěstované zeleniny + vejce.

Proto mám velkou radost, že jsem objevil novou aplikaci pro vyhledání nejbližšího zemědělce, pekaře, pivovaru, která se jmenuje NAJDI MĚ. Aplikaci najdete v Googole PLAY nebo v Apple store. Existují i webovské stránky na www.nadjime.net

A jak jsme na tom v okolí Prahy 12?

O netradičním pohledu na historii Prahy 12 se dočtete zde klikněte.

Mapa ČR

 Pohled na mapu ČR navádí k optimizmu, ale při zvětšení na tom nejsme nic moc. Prostě v okolí prahy není moc pěstitelů či prvovýrobců. Nebo se pletu?















Josef Dvořák ze Zlatníků. www.nosnice.cz. U okýnka ve Zlatníkách jsem již několikrát byl. Kuřata akachny majína objednávku (což mi nevyhovuje) ale co mají super jsou domácí těstoviny, které jsou opravdu jak od maminky.

 Ve Stránčicích pracoval můj táta v uhelných skladech a proto jsem mile překvapen, že v této obci kousek od Prahy je domácí pražírna kávy Primocoffe www.primocoffe.cz

 Z velkých popovic je paní Anna Bečanová, která vyrábí jednodruhové marmelády. Na stránkách www.domacimarmelady.cz naleznete její nabídku.

Moc mi nedávají smysl slovenské klobásy Upala - Svárov, které jsou stejně chutné jako české, italské, maďarské nebo německé. Slovenský zákazník je ale v Praze určitě ocení.

Biofarma Zelený dvůr http://www.zelenydvur.cz/biofarma v Praze pěstují zeleninu a v jižních Čechách skot a ovce. Takhle bych si to nějak představoval. Chodit si na jedno místo pro základní potraviny.  

Kde se vzala Praha 12?

• Nesouhlasím s výškovou zástavbou na území Prahy 12
• Historie Modřan, Komořan, Cholupic, Točné a Kamýku

Jako lidé (homo sapiens - wikipedia) na této planetě žijeme více jak 200 000 let. Přesněji řečeno, antropologové se domnívají (není stejné jako vědět), že je to 200 000 let. Co bylo před 200 000 lety na Praze 12?  Pravděpodobně se tu proháněli sloni, srstnatí nosorožci a mezi tím se proplétalo pár loveckých skupin neandrtálců a ještě méně loveckých skupin lidí (vizte homo sapiens).

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Neandert%C3%A1lec

První zmínky o osídlení Modřan, Komořan, Cholupic, Točné a Kamýku jsou známy z období cca 10 000 let před naším letopočtem a to v podobě osady Šance u Točné. Co se dělo po dobu 190 000 let na území Prahy 12? Jenom tušíme, ale důkazy nejsou.

V průběhu posledních 11 861 let se charakter území změnil z lesnaté krajiny na zemědělskou půdu (vinice, chmelnice a pole). První písemná zmínka o obci Modřany se datuje do roku 1178 to znamená 837 let zpět. Charakter zemědělského území je krásně vidět z katastrální mapy z roku 1842 - na mapu klikni zde + označ historické mapy.

zdroj: www.geoportalpraha.cz

Zemědělský charakter krajiny vydržel Praze 12 až do cca roku 1861, kdy byl v Modřanech vystavěn první průmyslový objekt - cukrovar, který odstartoval rozvoj celé oblasti. Zastavme se tedy v tomto časovém pásmu. Jednalo se o celosvětově mimořádné období, kdy v průběhu jedné a půl generace, mezi lety 1875 a rokem 1912 (37 let) se v celé západní civilizaci stalo to, že 90% lidí ,kteří byli zaměstnáni v zemědělství, přešlo do průmyslu. Říkáme tomu průmyslová revoluce (dnes v ČR pracuje v zemědělství 2,5% lidí). Ano není to vůbec dlouho 100-130 let co se na Praze 12 začali stavět vícepodlažní budovy. Z dobových fotografií je vidět, že většina cukrovaru měla v roce 1900 5 podlaží a okolo sebe velké lány polí..

Zdroj: www.praha12.cz

Teprve na konci 60 letech minulého století byly Modřany přičleněny k "velké Praze". Později i ostatní vesnice. Od této doby také začaly plány pro rozvoj panelové výstavby, které zničili typický urabanisticko architektonický ráz (tento slovní obrat je opravdu důležitý - dozvíte se později) vesnického území. Teprve po roce 1965 se na Praze 12 začali stavět výškové domy. To znamená, že tento rok "slavíme" 50 let výškové zástavby. Předtím, tedy 12 000 let, byly lesy, pastviny a nakonec pole.

Zdroj:http://modranskenoviny.cz/?page_id=2, Modřany 1963

A jak to máte Vy? Souhlasíte s výškovou zástavbou (nad 3 poschodí) na území Prahy 12? Napište mi do komentářů Váš názor.

Já s touto výstavbou obecně nesouhlasím. Nebráním se však změně názoru v případě konkrétní lokality (zatím jsem však takovou neviděl:-)).


Odkaz na koncepci pražských břehů
http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/kvp/kvp-ipr_koncepce-prazskych-behu_140211.pdf

Zdroj obrázku: http://www.tocna.cz/nase-vize/

Proč se blog jmenuje Nádherná zelená - Praha 12

Při raním běhu nad letištěm Točná. Foto: Jiří Brůžek

Možná moc romantický název a málo se hodící k naší době, řeknete si. Ale proč tomu tak je? Nádherná zelená, (zdroj: Vimeo) je především francouzský sci-fi film (zde klikni pro spuštění filnu) z roku 1996. Jedná se tragikomickou ukázku, jak se k sobě chováme, jaké máme morální hodnoty a jak spolu komunikujeme. Z dnešního pohledu utopie, ale pro mě cíl kam jako lidé máme směřovat.

Zdroj: Praha 12

A proč Nádherná zelená - Praha 12? Protože se Praha 12 pro mě a moji rodinu stala na cca 15 let místem pro život. A proč 15 let? Protože jsme zde našli s manželkou jednu z nejlepších základních škol v Praze (zde vstoupíš na blog školy). Co bude za 15 let? Upřimně řečeno, nevím.

Nádherná zelená bylo první co mě napadlo při  představě Modřan.